čerstvá rýže Koshihikari - sushi 1 kg

210 Kč
Skladem (5 ks)

V ČR lokálně opracovávaná rýže od výběrových japonských zemědělců. 

Splněný sen o nejchutnější rýži u nás doma v České Republice.

 

Můžeme mít úplně čestvě obroušenou rýži a to ještě na úroveň kterou si přejeme.

Čili, zatleskejme Markovi Ospalému, který to celé zrealizoval s pokorou a láskou.

 

Nejpopulárnějším druhem rýže pěstovaným v Japonsku je samozřejmě Koshihikari. Koshihikari je velice elastická lepkavá rýže, která má unikátní vlastnosti, specifickou sladkou chuť a aromatickou vůni. Skoro jedna třetina produkce veškeré rýže v Japonsku je exkluzivně Koshihikari. A asi právem spadá pod jeden z nejoblíbenějších druh rýže. Přibližně 80 procent Japonců konzumuje Koshihikari rýži.  

Koshihikari se poprvé pěstovala v Niigata prefektuře v severní části ostrova Honšu. V této oblasti naleznete ty nejideálnější podmínky k pěstovaní rýže, hojnost čisté vody, úrodnou půdu, horskou oblast, kde najdete veliký rozdíl mezi denní a noční teplotou. Tyto podmínky dělají z Koshihikari tu specificky sladkou voňavou lepkavou rýži, kterou najdete skoro v každé japonské domácnosti. 

Koshihikari se teď pěstuje po celém Japonsku od severního ostrova Hokkaidó až po jižní ostrov Kyushu. Ale prefektury, které nejvíce produkují Koshihikari, jsou Niigata, Ibaraki, Fukushima a Tochigi, kde je největší koncentrace farmářů zaměřujících se na pěstovaní této odrůdy rýže. Ale jak už bylo řečeno, Koshihikari je oblíbená po celém Japonsku a pěstuje se úplně všude, kde jsou dobré podmínky. 

Japonsko je trochu unikátní v tom smyslu, že je zde obrovská diversifikace nejenom rýže, ale i ostatních potravin, jak zeleniny tak i specifických potravin, které definují určitou oblast. Například oblast Uji v Kyoto prefektuře je známá pěstováním vynikajícího zeleného čaje, černé sójové boby jsou proslulé především v Tamba oblasti v Hyogo prefektuře, sladká cibule je v Japonsku proslulá především z oblasti Hokkaidó. Každá oblast v Japonsku je známá pro svoji specifickou zeleninu či autentickým jídlem. Dále pak má na jídlo a její chuť obrovský vliv sezóna. V Japonsku je proslulé, že podzim je čas gurmarů - lidí, kteří mají rádi velice kvalitní a chutná jídla. Většina nově produkované zeleniny se nabízí na podzim. Jako například sladká brambora, která je velice populární po celém Japonsku ale Kagoshima pěstuje asi ty neznámější a nejsladší sladké brambory v Japonsku. Dále pak lotosový kořen je také velice populární a asi nejchutnější pochází z Ibaraki. Dále pak samozřejmě dýně která je nepostradatelnou součástí jídla na podzim, a houby, kterých je v Japonsku mnoho druhů a používají se nejenom do miso polévek, ale také do hlavních jídel. Samozřejmě i čerstvá ryba je asi úplným základem japonské kuchyně a mnoho ryb má období na podzim. Například čerstvý Pacifický saury, který je oblíbený mezi Japonci. Dále pak velice populární losos, který je na podzim čerstvý a přivezený z nočního rybolovu k zákazníkovi ještě ten stejný den. A nesmíme zapomenout na tuňáka a kranase, kteří jsou také v tomto období hojní. Ryby jsou v tomto období velice chutné a populární. A s podzimem je také spjatá nová rýže, která se dostává do obchodu. Nová čerstvá rýže jako hlavní chod, samozřejmě, je ideálně doplňována čerstvými rybami a zeleninou. 

V Japonsku je velice pokročilá takzvaná lokalizace, kde se pěstované či vyráběné suroviny prodávají specificky pouze v jedné oblasti v Japonsku, kde byly vypěstované. A toto samozřejmě spadá i k rýži. I když Koshihikari je pěstována skoro po celém Japonsku, kvalita a chuť je velice odlišná. Měli bychom si uvědomit, že nízká kvalita neznamená, že se tato rýže nemůže konzumovat. Ba naopak! V Japonsku je neuvěřitelně velká konkurence na kvalitu rýže, a při každoročním posuzování kvality, které je děláno státním orgánem, se většinou dívají na kvalitu, nikoliv chuť zrna. I když z 50 procent je chuť předurčena i kvalitou zrna.  

V Japonsku je úroveň A udělena jenom určitému počtu farmářů. Kvalita A a A jsou stále velice kvalitní rýže, které se normálně prodávají. Koneční zákazníci ani vlastně vůbec nevědí o úrovni rýže. Tato úroveň je většinou určena k tomu, aby se určila cena za nákup rýže. Rýže se většinou prodává přímo státu nebo státem vedeným organizacím. Pouze v posledních letech začínají farmáři prodávat přímo zákazníkům přes centrální e-shop Rakuten nebo jiné formy přímého prodeje.

Aby rýže byla co nejchutnější je důležité aby rýže byla čerstvě leštěná aby si zachovala svoji kvalitu a chuť. Většinou se doporučuje zkonzumovat rýži do 60 dnů od jejích leštěním, aby rýže dávala svoji nejlepší a nejkvalitnější chuť. Při správném skladování je možné tento proces prodloužit až na 6 měsíců. Ale jakákoliv rýže starší než 1 rok už rapidně ztrácí chuť a svoji specifickou vlastnost. 

Pojďme se zaměřit na Koshihikari a její specifické vlastnosti. Zrno koshihikari je přibližně 5 milimetrů dlouhé, 3 milimetry široké a 2 milimetry tlusté. Jedno zrno Koshihikari váží přibližně od 20 do 23 gramů, záleží na oblasti, kde je Koshihikari pěstováno. Zrnko Koshihikari pěstované na   severu ostrovů Honshu v konkrétní oblasti Niigata, Fukushima, Tochigi a Yamagata je větší, trochu sladší a více lepkavější než zrnko Koshihikari rýže pěstované v oblasti Tottori, Iwane, Hirošima, Okayama a Yamaguchi, kde je zrnko  trochu menší. Důvody jsou především velký výkyv denních a nočních teplot na severu ostrova Honshu, které dodávají zrnku sladkost a přidávají na velikosti. Musíme zdůraznit že  denní a noční teploty přímo ovlivňují chuť, velikost a sladkost  Koshihikari. Dále pak samozřejmě je důležitá čistota vody a její teplota. Čím studenější voda je vpouštěna na rýžové pole, tím sladší, větší a chutnější zrno.

Koshihikari je celkově velice lepkavý a elastický druh rýže ideální na výrobu sushi, jak asi známo v Čechách a v Evropě. Ale to není její jediný způsob konzumace v Japonsku. Koshihikari se hodí samozřejmě k jiným přílohám jako hamburgrům, grilovanému masu, kimchi a nakládané zelenině, syrovým, soleným a grilovaným rybám. 

Větší část Japonců bere jako automatické jíst chutnou rýži. Ale mnoho jich neví, jestli je to Koshihikari. Je ale pravda, že více než 50 procent všech restaurací používá Koshihikari ve svých restauracích. Je to pro svoji sladkost a originální chuť a vůni. 

 

Výživové údaje ve 100 g

energetická hodnota 350 kcal

tuky 0,30 g

sacharidy 79,7 g

z toho cukry 0,3 g

bílkoviny 5,21 g

vlákniny 1,42 g

 

země původu Japan

oblast Ibariki - Inashiki

 

složení 100% rýže

 

Vyrábí: Marek Ospalý - Eco Tec Japan s.r.o. se sídlem Vídeňská 188/119d, Dolní Heršpice

Kategorie: eshop

Zde je jeho příběh

 

Jmenuji se Marek Ospalý a více než 30 let jsem žil v zahraničí. Velkou část svého života jsem strávil v Japonsku, které se stalo mým druhým domovem. Japonsko mi dalo skoro všechno co jsem, především moji osobnost a charakter. Neuvěřitelné příhody, každodenní dobrodružství v džungli jedné z největších konglomerací na světě, denní seznamování s kulturou. Japonsko je země, která Vás překvapí každým momentem, i ve chvílích, kdy to vůbec neočekáváte.     

S Japonskem a japonskou kulturou mám velice blízký, skoro intimní vztah. Nejenom že jsem v Japonsku žil 19 let, ale také mě Japonsko dalo manželku a syna. Rodina manželky pochází z Nagasaki, takže můj syn se po narození stal přímým potomkem rodiny, která přežila druhou atomovou bombu na světě. Tato skutečnost člověka naučí dívat se na svět úplně jiným pohledem. Bohužel praděda zemřel ve 33 letech na následky ozáření, ale prababička se dožila 78 let. Dějiny tvoří skutečnost, ale budoucnost si tvoříme sami naším každodenním pohledem na život a naším myšlením a denní aktivitou. 

Osaka je třetí největší město v Japonsku s 2.6 miliony lidi. Osaka je ale součástí Kansai oblasti, která se skládá z Ósaky, Kyota, Kobe a Nara. V oblasti Kansai žije přes 20 milionů lidí a je nejenom centrem obchodu a služeb, ale také historickým a kulturním centrem celého Japonska. Do Kyota se sjíždí každoročně skoro 90 milionů turistů jak z Japonska tak i z celého světa. 

Do Japonska jsem odešel ve svých 29 letech studovat na universitě v Kyotu, kde jsem se zaměřil na analýzu a studii japonské společnosti v 50. a 60. letech přes japonskou filmografii. V roce 2007 se nám narodil syn, moje manželka je Japonka, tak jsem si udělal pedagogickou zkoušku v japonštině, abych se mohl stát japonským učitelem a vyučoval jsem angličtinu na soukromém kolegiu. Po dobu 16 let jsem pracoval na jedné z nejstarších škol v Hyogo prefektuře. Po dobu 16 let jsem vyučoval v japonštině a sblížil jsem se s japonským způsobem myšlení, mentalitou, přístupem k práci a hlavně k lidem. Do velice hluboké míry jsem si i osvojil japonský způsob myšlení, přístup k lidem, k práci a i  sám k sobě. Díky svým jazykovým schopnostem, plynule mluvím anglicky, japonsky a španělsky, jsem se podrobně seznámil s mnoha lidmi nejenom po pracovní stránce, ale také osobní.  Setkal jsem se nespočetným množstvím lidí v Tokiu a v Osace, na obchodních cestách po celém Japonsku, v Japonsku jsem procestoval skoro všechny prefektury, ale také na osobních cestách nejenom skrz celé Japonsko, ale i přes celou severovýchodní část Asie.    

A díky těmto zkušenostem jsem se rozhodl svoji unikátní zkušenost z Japonska, s japonským způsobem života, myšlení a filosofií, přinést do Evropy a seznámit především lidi v Čechách, ale také i v Europě, s trochu odlišným myšlením a  přístupem k životu. Mým úkolem se stalo seznámit české lidi s japonskou kulturou, myšlením a filosofií nejenom k životu, ale především  sám k sobě. V jednoduchém shrnutí, japonští lidé jsou velice pracovití, upřímní, uctiví a velice respektující. A právě tyto schopnosti lze asi nejlépe poznat přes japonské výrobky, které jsou často dokonalostí samy o sobě. 

 

Převzato z webu www.japonskaryze.cz

Japonská rýže

S japonskou rýží jsem se  setkal, když jsem poprvé přijel do Japonska ve svých 29 letech. Říká se, kolik umíte jazyků, tolikrát jste člověkem! Ale také platí, čím více jste procestovali, tím lépe sami sobě rozumíte. Člověk se učí nejenom sám od sebe a od svých chyb, ale také ze svých zkušeností, nových pocitů a emocí. Japonsko nabízí některé neuvěřitelné potravinové suroviny. Ale asi nejvíce vyzkoumána a propracována je japonská rýže. 

V Asii se pěstuje 90 procent produkce rýže na světe a Japonsko je pouze na 11. místě v celosvětové produkci rýže, japonská rýže je bez diskuze ta nejkvalitnější a nechutnější  rýže na světě. Její chuť je unikátní a její textura, kombinace mezi perfektní tvrdostí zrna tak, aby chuť rýže zůstávala na platu a lepkavostí rýže, tak aby se dobře konzumovala, je absolutně ideální, propracovaná do podrobností. 

Před příjezdem do Japonska v roce 2005 jsem Japonsko a jeho kulturu měl prostudovanou přes eseje japonských spisovatelů a esejistů, ale také přes detailní studii a analýzu japonských filmů. Japonské myšlení jsem pomalu začal chápat po příjezdu do Japonska. Za 19 let života v Japonsku jsem prošel neuvěřitelnou cestou. Z člověka, který zná Japonsko přes studie a analýzu, jsem se stal člověkem, který poznal Japonsko přes život, životní starosti a problémy v každodenním životě v japonské společnosti. Mým hlavním jazykem se stala japonština, kterou jsem používal skoro 90 procent svého života. Jenom můžu děkovat za unikátní zkušenosti a život, který jsem prožil v Japonsku. Prošel jsem neuvěřitelnou cestou vzdělání a poznávání japonské kultury a společnosti. Asi středem této zkušenosti se stala gastronomie a každodenní strava. Rýže se v Japonsku jí každý den dvakrát někdy až třikrát denně. Při stravování rýže jsou určitá pravidla, která jsou zakoženěná do mysli a chování každého člověka v Japonsku. 

Mimo mnoho věcí mě ale asi nejvíce ovlivnila každodenní strava, poněvadž mě předělala a přetvořila fyzicky na člověka, kterým jsem dnes. Japonská strava je velice zdravá a rýže, která je absolutní centrem každého zdravého jídla, pomalu ale určitě během 20 let tělo a zdraví pozitivně ovlivní.   

V Japonsku jsem také poznal neuvěřitelnou variaci chutí japonské rýže. Každá oblast v Japonsku, mimo Okinawy, pěstuje rýži, která má svoji specifickou chuť. Japonská rýže má neuvěřitelnou chuť a kvalitu. Mnoho lidí v Japonsku má oblíbený druh rýže ze specifické oblasti nebo i oblíbenou odrůdu rýže. A když se jednou s kvalitou japonské rýže seznámíte, tak bude velice těžké se vracet k jiným druhům rýže. Po 19 letech života v Japonsku už nejsem schopen konzumovat jinou rýži než japonskou. A proto jsem se také rozhodl japonskou rýži dovážet do České republiky a nabízet ji lidem v Čechách. Mým novým projektem se stalo seznámit co nejvíce lidí s vysoce kvalitní a chuťově vynikající japonskou rýží a trochu přiblížit lidem v Čechách japonskou kulturu a japonský způsob myšlení. Lidé by se měli učit od jiných kultur a společností. Vždy je mnoho se co učit.