Zde je jeho příběh
Jmenuji se Marek Ospalý a více než 30 let jsem žil v zahraničí. Velkou část svého života jsem strávil v Japonsku, které se stalo mým druhým domovem. Japonsko mi dalo skoro všechno co jsem, především moji osobnost a charakter. Neuvěřitelné příhody, každodenní dobrodružství v džungli jedné z největších konglomerací na světě, denní seznamování s kulturou. Japonsko je země, která Vás překvapí každým momentem, i ve chvílích, kdy to vůbec neočekáváte.
S Japonskem a japonskou kulturou mám velice blízký, skoro intimní vztah. Nejenom že jsem v Japonsku žil 19 let, ale také mě Japonsko dalo manželku a syna. Rodina manželky pochází z Nagasaki, takže můj syn se po narození stal přímým potomkem rodiny, která přežila druhou atomovou bombu na světě. Tato skutečnost člověka naučí dívat se na svět úplně jiným pohledem. Bohužel praděda zemřel ve 33 letech na následky ozáření, ale prababička se dožila 78 let. Dějiny tvoří skutečnost, ale budoucnost si tvoříme sami naším každodenním pohledem na život a naším myšlením a denní aktivitou.
Osaka je třetí největší město v Japonsku s 2.6 miliony lidi. Osaka je ale součástí Kansai oblasti, která se skládá z Ósaky, Kyota, Kobe a Nara. V oblasti Kansai žije přes 20 milionů lidí a je nejenom centrem obchodu a služeb, ale také historickým a kulturním centrem celého Japonska. Do Kyota se sjíždí každoročně skoro 90 milionů turistů jak z Japonska tak i z celého světa.
Do Japonska jsem odešel ve svých 29 letech studovat na universitě v Kyotu, kde jsem se zaměřil na analýzu a studii japonské společnosti v 50. a 60. letech přes japonskou filmografii. V roce 2007 se nám narodil syn, moje manželka je Japonka, tak jsem si udělal pedagogickou zkoušku v japonštině, abych se mohl stát japonským učitelem a vyučoval jsem angličtinu na soukromém kolegiu. Po dobu 16 let jsem pracoval na jedné z nejstarších škol v Hyogo prefektuře. Po dobu 16 let jsem vyučoval v japonštině a sblížil jsem se s japonským způsobem myšlení, mentalitou, přístupem k práci a hlavně k lidem. Do velice hluboké míry jsem si i osvojil japonský způsob myšlení, přístup k lidem, k práci a i sám k sobě. Díky svým jazykovým schopnostem, plynule mluvím anglicky, japonsky a španělsky, jsem se podrobně seznámil s mnoha lidmi nejenom po pracovní stránce, ale také osobní. Setkal jsem se nespočetným množstvím lidí v Tokiu a v Osace, na obchodních cestách po celém Japonsku, v Japonsku jsem procestoval skoro všechny prefektury, ale také na osobních cestách nejenom skrz celé Japonsko, ale i přes celou severovýchodní část Asie.
A díky těmto zkušenostem jsem se rozhodl svoji unikátní zkušenost z Japonska, s japonským způsobem života, myšlení a filosofií, přinést do Evropy a seznámit především lidi v Čechách, ale také i v Europě, s trochu odlišným myšlením a přístupem k životu. Mým úkolem se stalo seznámit české lidi s japonskou kulturou, myšlením a filosofií nejenom k životu, ale především sám k sobě. V jednoduchém shrnutí, japonští lidé jsou velice pracovití, upřímní, uctiví a velice respektující. A právě tyto schopnosti lze asi nejlépe poznat přes japonské výrobky, které jsou často dokonalostí samy o sobě.
Převzato z webu www.japonskaryze.cz
Japonská rýže
S japonskou rýží jsem se setkal, když jsem poprvé přijel do Japonska ve svých 29 letech. Říká se, kolik umíte jazyků, tolikrát jste člověkem! Ale také platí, čím více jste procestovali, tím lépe sami sobě rozumíte. Člověk se učí nejenom sám od sebe a od svých chyb, ale také ze svých zkušeností, nových pocitů a emocí. Japonsko nabízí některé neuvěřitelné potravinové suroviny. Ale asi nejvíce vyzkoumána a propracována je japonská rýže.
V Asii se pěstuje 90 procent produkce rýže na světe a Japonsko je pouze na 11. místě v celosvětové produkci rýže, japonská rýže je bez diskuze ta nejkvalitnější a nechutnější rýže na světě. Její chuť je unikátní a její textura, kombinace mezi perfektní tvrdostí zrna tak, aby chuť rýže zůstávala na platu a lepkavostí rýže, tak aby se dobře konzumovala, je absolutně ideální, propracovaná do podrobností.
Před příjezdem do Japonska v roce 2005 jsem Japonsko a jeho kulturu měl prostudovanou přes eseje japonských spisovatelů a esejistů, ale také přes detailní studii a analýzu japonských filmů. Japonské myšlení jsem pomalu začal chápat po příjezdu do Japonska. Za 19 let života v Japonsku jsem prošel neuvěřitelnou cestou. Z člověka, který zná Japonsko přes studie a analýzu, jsem se stal člověkem, který poznal Japonsko přes život, životní starosti a problémy v každodenním životě v japonské společnosti. Mým hlavním jazykem se stala japonština, kterou jsem používal skoro 90 procent svého života. Jenom můžu děkovat za unikátní zkušenosti a život, který jsem prožil v Japonsku. Prošel jsem neuvěřitelnou cestou vzdělání a poznávání japonské kultury a společnosti. Asi středem této zkušenosti se stala gastronomie a každodenní strava. Rýže se v Japonsku jí každý den dvakrát někdy až třikrát denně. Při stravování rýže jsou určitá pravidla, která jsou zakoženěná do mysli a chování každého člověka v Japonsku.
Mimo mnoho věcí mě ale asi nejvíce ovlivnila každodenní strava, poněvadž mě předělala a přetvořila fyzicky na člověka, kterým jsem dnes. Japonská strava je velice zdravá a rýže, která je absolutní centrem každého zdravého jídla, pomalu ale určitě během 20 let tělo a zdraví pozitivně ovlivní.
V Japonsku jsem také poznal neuvěřitelnou variaci chutí japonské rýže. Každá oblast v Japonsku, mimo Okinawy, pěstuje rýži, která má svoji specifickou chuť. Japonská rýže má neuvěřitelnou chuť a kvalitu. Mnoho lidí v Japonsku má oblíbený druh rýže ze specifické oblasti nebo i oblíbenou odrůdu rýže. A když se jednou s kvalitou japonské rýže seznámíte, tak bude velice těžké se vracet k jiným druhům rýže. Po 19 letech života v Japonsku už nejsem schopen konzumovat jinou rýži než japonskou. A proto jsem se také rozhodl japonskou rýži dovážet do České republiky a nabízet ji lidem v Čechách. Mým novým projektem se stalo seznámit co nejvíce lidí s vysoce kvalitní a chuťově vynikající japonskou rýží a trochu přiblížit lidem v Čechách japonskou kulturu a japonský způsob myšlení. Lidé by se měli učit od jiných kultur a společností. Vždy je mnoho se co učit.